Další perný den
dneska se toho událo strašně moc, jak někdy za celého půlroku ne, řekla jsem v práci, že se teda na pozici překladatelky nebudu hlásit, a ž jsem si teda vědomá svého rozhodnutí a toho, že jsem do konkurzu neposlala životopis, pán šváb to vzal moc dobře, vím, že to je moje věc, ale potěšila mě jeho milá reakce i překvapení, a taky jsem to už rekla Ignaciovi, chtěla jsem to mít čisté a taky za sebou, trošku jsem se bála jeho rekla, no bála je možná slabý slovo, ale čekala jsem, že mi zkrátka řekne něco jako že jsem se zbláznila...no nestalo se, byl překvapený to jo, ale vlastně řekl, že on udělal, vše co bylo v jeho silách a že mu nezbývá holt než moje přání respektovat, a taky že mi drží palce a přeje štěstí...znělo to trochu jako loučení a to mě dostalo, nechci ho ztratit, nechci se loučit, jen chci otevřít novou kapitolu svého života, a začít ji psát s ním, mít ho po svém boku, ale už jít sama za sebe, ne zavěšená někde vzadu jak to bylo dřív...přežila jsem to a mám radost, zarezervovala jsem si let do Miami a dál do San José, zpátky se budu vracet přes londýn, ubytování na královských kolejích už je zaplaceno...začínám se těšit :) vše se začíná pomaliučku rýsovat a všechno tak nějak zapadá, podpora přichází ze všech stran, jako třeba ve formě seznamu co nezapomenout od Kači :) jsem ráda, že si to tady můžu takhle sesumírovat, protože je na mě toho dnes trochu moc, potřebuju si odpočinout...za chviličku končím a jedu do Těšína zpívatˇ´OM a čekám, že se krásně zrelaxuju, díky mami :)